(Cenzura pouze v náhledu) Tento finský zajatec dorazil výhradně k tomu, aby sloužil jako moje osobní toaleta. Začala jsem tím, že jsem mu nechala uctívat moje chodidla, tiskla jsem je proti jeho hrdlu jako varování jeho místa. Poté scéna eskalovala do něčeho mnohem ponižujícího: sedla jsem si na jeho obličej a donutila ho vdechovat vůni mých promočených kalhotek. Po jejich sundání jsem je přitiskla na jeho nos a přikázala mu, aby je olízl do čista. Podobal se praseti, a tak jsem se k němu i chovala – dřepěla jsem nad jeho obličejem, jednou nohou přitlačenou na jeho hruď, a vypustila jsem proud moči přímo do jeho úst. Ačkoliv nějakou část spolkl, objem ho zcela přemohl, a moč se rozlila na podlahu. Otočila jsem se a začala defekovat, mé nedávné nachlazení způsobilo, že odpad volně proudil – perfektní test pro tuto novou toaletu. Přikázala jsem mu sníst každý kousek, což poslušně, i když s potížemi, učinil. Odpad ulpěl v koutcích jeho úst, který jsem sebrala svými chodidly a donutila ho ho sníst. Přestože prosil, aby mě mohl vyčistit, dovolila jsem mu pouze olízat použité toaletní papíry a moč rozlitou na podlaze. Ubohý tvor se nyní válel ve své vlastní špíně, přesně tam, kam patřil.
