Dnes přišel návštěvník – někdo, kdo už dříve ochutnal můj kaviár. Podařilo se mu ho dostat do úst, ale nedokázal ho spolknout. Jaké selhání; jaká škoda mého božského kaviáru! Když prosil o další šanci spolknout můj kaviár, váhala jsem, jestli tomu malému hovadu dát další pokus. Ale zoufale prosil... Dokonce požadoval, abych si na několik dní předtím oblékla kalhotky, s bohatými stopami po mně. Docela náročné prasátko. Když přede mnou ležel na podlaze, nejprve jsem tomu zvrácenému praseti udělala tvrdého, pak jsem si sedla svým zadkem na jeho obličej, aby si mohl vychutnat vůni těch sexy kalhotek a mé zadnice. Ano, prase to miluje – dělá mu to tvrdý penis. Možná dnes půjde polykání lépe... i když je mi to jedno; pokud to bude nutné, prostě přitvrdím. Nikdo paní nezklame dvakrát! Nacpu mu kalhotky do úst a snažím se mu pro uvolnění napustit do tlamy. Smůla pro něj – mám naléhavější potřebu se vykálet... Takže musí otevřít svůj polykací otvor a začínám pár chutnými čokoládami. Cože? Už se kroutí? Paní to nemá ráda; asi rovnou přitvrdím – půjde to ztěžka! Poté, co první kousky žvýká příliš dlouho, vysypu mu celou dávku do pusy. Pod nátlakem otrok po kouscích polyká můj tlustý hnůj; proč si to tak komplikuje? Stačí rychle polykat – a byl by konec, paní spokojená. Po tváři mu dokonce ukápne pár slz. Ale je mi to jedno, jen to prodlužuje. Když prasátko konečně všechno spolkne, musí samozřejmě vše dočista vylízat. Smůla pro něj, že mu to trvalo tak dlouho – hovno už zaschlo. Nemám celý den, takže mu rovnou načůrám do otevřené tlamy, aby se to znovu navlhčilo, jen abychom to konečně dokončili. Nakonec je prase dokonce spokojené, že tak poslušně polykalo – nebo si to alespoň myslí! Pokud se tu ještě někdy ukáže, musí to jít lépe a rychleji. Koneckonců není nic víc než můj záchod; není tu pro mou zábavu.
